Baseball

U15 obsadila na mistrovství České republiky krásné 3. místo

Účast na mistrovství České republiky jsme si museli řádně vybojovat. Po Českém baseballovém poháru v červnu, kde jsme předváděli vyrovnané a nadstandardní výkony, a přesto skončili pátí, jsme museli znovu do kvalifikace o Mistrovství České republiky. Na kvalifikaci jsme si vybrali krizové dny, hráli bídně a kvalifikovat se nám podařilo až za pět minut dvanáct v posledním zápase proti Hluboké nad Vltavou.

První zápas jsme odehráli v pátek ráno proti Drakům Brno, kteří nás porazili na ČBP a kteří na turnaji měli dle mého názoru podobné ambice jako my, tj. hrát o medaile. Zápas odstartoval naprosto neuvěřitelně a já jsem jen litoval, že jsem si ráno nevsadil ve sportce, protože vycházelo úplně všechno. Jako hosté v první směně dobíháme hned pro deset bodů proti soupeřovým nejlepším nadhazovačům. Nadhazovač Tonda Veleta házel kvalitně a efektivně, 35 nadhozů mu stačilo na 10 outů, kdy neobdržel ani bod. Posledních pět outů na kopci zajistila posila z týmu U13 Honza Fejt, který si na první zkušenost s velkým hřištěm vedl velmi slušně.  Pole hrálo bez chyby a za pět směn jsme posbírali 12 hitů a nakonec Draky porazili v poměru 15:2.

Ve druhém zápase jsme se mohli výrazně posunout k postupu mezi nejlepší čtyři celky turnaje. Proti Hrochům startoval Liam Murphy a zápas se zpočátku vyvíjel v náš prospěch, když po první směně vedeme 1:0. Po chybě pole a několika metách zdarma nám soupeři otáčí zápas na 1:4, což byl stále hratelný výsledek. Kvůli metám zdarma a vysokému počtu nadhozů Liama střídáme a snažíme se dostat soupeře outy v obraně. Bohužel chyb jsme udělali tolik, kolik bylo hráčů v poli, a dostáváme právem naloženo 13 bodů ve směně. V posledním inningu zvládáme pouze korigovat na konečných 4:17. Na úspěšné odpaly jsme Hrochy porazili 8:7 a potvrzujeme dobrou pálkařskou potenci, bohužel 10 met zdarma v kombinaci s devíti chybami obrany nemohlo stačit na vítězství.

Posledním soupeřem ve skupině nám byla Kotlářka. V zápase celou dobu taháme za kratší konec a nejsme schopni se pořádně prosadit na jejich dobře házejícího Maxe Lukeše. Když už jsme si vytvořili určitý tlak v útoku, srážíme se našimi běžeckými chybami a soupeřům to výrazně usnadňujeme. Zápas prohráváme 1:5, ale díky výhře Hrochů nad Draky se dostáváme do „kolečka“, ze kterého vycházíme nejlépe a postupujeme do semifinále ze druhého místa ve skupině.

Do semifinále nastupujeme proti vítězi druhé skupiny, pražským Eagles. Na kopci dostává důvěru Tadeáš Kalčev a drží soupeře zkrátka celý zápas. Zpočátku jsme vedli, ale bohužel po několika chybách soupeř otáčí a my pouze snižujeme ztrátu na konečných 3:4. Z mého pohledu to byl jeden z nejlepších zápasů turnaje celkově se solidními výkony obou nadhazovačů. Bohužel oba týmy udělaly moc chyb v obraně, my o trochu více než soupeři, což činilo hlavní rozdíl ve výsledku, přestože jsme pálili opět lépe než soupeř. Neřekl bych, že Eagles byli lepším nebo lépe připraveným týmem, spíše byli jen šťastnějším týmem ve spoustě okolností, které nastaly.

Semifinálové porážky jsou těžké, zvláště když postup do finále utekl jen o jediný bod. O to těžší je z mého pohledu najít koncentraci a vůli pro poslední zápas o třetí místo, kde jsme se utkali s ostravskými Arrows. Ač skóre zápasu 10:0 vypadá jednoznačně, zápas byl velmi vyrovnaný. Pět směn trvalo skóre 3:0 v náš prospěch, ale Ostrava měla několikrát běžce ve skórovacích pozicích. Zlom nastal až v šesté směně, kdy soupeř vystřídal nadhazovače a naše tvrdé odpaly spolu s několika chybami soupeře nám vyneslo rozdílový výsledek.

Skončit třetí v republice rozhodně považuji za úspěch. Celoročně jsme předváděli kvalitní výkony a přestože jsme na samotném finálovém turnaji hráli jako na horské dráze, jsem rád, že dopadla medaile, kterou si určitě zasloužíme. Zůstává trochu zklamání nad prohrou v semifinále se soupeřem, kterého jsme schopni porážet, ale takový už je sport. Třeba se klukům podaří jim prohru vrátit v příštím měření sil.

Závěrem chci zdůraznit, že v pěti zápasech a 26 směnách jsme odpálili celkem 44 úspěšných odpalů, což je opravdu skvělé a myslím, že to snad potvrzuje správné nastavení týmu a tréninků. Nemám před sebou srovnání s ostatními týmy, tak si netroufávám odhadovat, jak vysoko si v tomto hledisku stojíme.

V nejlepší desítce pálkařů máme hned 3 hráče a hned osm hráčů pálilo s vyšší úspěšností než 0.300. Sirotek 0,571, Sobotka 0,462, Jangl 0,444, Fadlevič 0,375, Veleta 0,353, Kalčev 0,333, Knespl 0,333, Schwarz 0,300.

Nadhazovačsky jsme také vyrostli a turnaj zvládli více než slušně. Utekla nám pouze jediná směna proti Hrochům, jinak jsme podávali kvalitní a soustředěné výkony. Po konci turnaje nám zbylo ještě nejméně půltucet nadhazovačů, kteří byli schopni házet další zápasy.

Co nám chybělo k lepšímu umístění a lepšímu dojmu z turnaje byla paradoxně obrana. Celý rok nás zdobila a dávala naději na vítězství i proti silnějším týmům, ale na tomto turnaji nám v klíčových zápasech nevyšla. Bude na dalších trenérech, aby se zamysleli a do příště tuto slabinu vymazali. Myslím, že jsme udělali kus práce a je na čem do budoucna stavět.

Matouš Procházka

Vytisknout E-mail