Softball

Hráči zpovídají hráče - Majda Kavanová odpovídá Kryštofovi Hasalovi

Majda chodí na gymnázium a je jí čtrnáct let. Jejím největším koníčkem je softball. Hraje ho už skoro šest let a je to kus jejího života. Největší úspěch zaznamenala v roce 2016, když se s pražským výběrem Little League probojovala až na finálový turnaj do Spojených států amerických.

 

Je leden, zimní příprava je v plném proudu. Jak se připravujete?

Máme klasické tréninky. Je to hlavně o fyzičce. Letos se opět zapojuji do Little League, takže máme přípravné zápasy.

 

Kdo tě k softballu vůbec přivedl? Jak tě napadlo hrát zrovna softball?

Já jsem dříve plavala a chtěla jsem změnit sport. Od domu jsem měla nejblíže buďto softball nebo kanoistiku. Chtěla jsem zkusit něco nového, a tak jsem si vybrala softball.

 

Hrála jsi i za jiné týmy, nebo jsi hrála pouze v SaBaTu?

Hrála jsem za výběr Little League v roce 2016. Jinak jsem hrála pouze za SaBaT

 

Na jakém postu v obraně hraješ?

Nejčastěji je to buď nadhoz nebo spojka. Ale bez problému zvládnu všechno. Jsem taková multifunkční.

 

Ještě jednou se vrátím k nadhozu, jak rychle v softballu házíte? Jak rychle házíš ty?

Je to různé. Já házím v průměru okolo osmdesáti kilometrů za hodinu.

Co si myslíš o baseballu, bratříčkovi softballu?

Myslím si, že je to velice podobné, nicméně nějaké rozdíly tam jsou. Jinak žádné výhrady nemám.

 

Jak už jsem zmiňoval, minulý rok jsi byla v Little League. Bylo těžké se tam dostat?

Moc jsem v to ani nedoufala. Snažila jsem se, ale samozřejmě tam byly starší holky, které měly šanci se tam dostat, takže jsem byla nervozní, ale bylo to dobré.

 

Nejprve jste tedy s Little League hrály českou kvalifikaci a pak evropskou. Obě jste vyhrály. Byli tam těžcí soupeři?

My jsme českou kvalifikaci nehrály, protože se ta evropská konala u nás. To nám automaticky zajistilo postup a my mohly ,,bojovat o Ameriku“. Na evropské kvalifikaci to sice bylo těžké, ale měly jsme sehraný tým a zvládli jsme to.

 

Nakonec jste postoupily až na Světovou sérii do USA. V jakém městě jste byly?

Byly jsme v Kirklandu, to je poblíž Seattlu.

 

Jak to na tebe celkově působilo, jaký z toho máš pocit?

Mám z toho skvělý pocit. Bylo to tam úžasný, organizace super.

 

Jak tam vypadal váš typický den?

To bylo podle toho, jestli jsme hrály dopoledne, nebo odpoledne. Ráno jsme šly na snídani a pak jsme buď měly zápas, nebo prohlídku města (Kirklandu, nebo Seattlu). Pokud jsme hrály dopoledne, tak odpoledne jsme šly buďto do bazénu, nebo opět na prohlídku města.

 

Bylo něco, čeho jsi si hned na první pohled všimla, že je jinak v americkém softballu než u nás?

V USA softball nebo baseball hrají už od dětství, narozdíl od nás. Potom taky mají větší chuť do hry. Celkově se mi tamější soft zdál lepší.

 

Hraje ještě někdo z tvojí rodiny softball nebo baseball?

Ne, jsem sama.

 

Jak velkou roli hraje softball ve tvém životě?

Velikou. Jsem na hřišti prakticky každý den.

 

Máte u vás v týmu dobrý kolektiv?

Jo, kamarádíme se i mezi týmy. U nás jsou holky suprový, takže máme fakt dobrý kolektiv.

Máš ráda své trenéry? Jsou to pro vás spíše autority, nebo kamarádi?

Jak kdy. Většinou jsou to kamarádi. Jsou pohodoví, dá se s nimi úplně v pohodě bavit.

 

Doporučila by jsi lidem, aby začali hrát softball nebo baseball?

Jednoznačně. Jsou to dobré týmové sporty.

 

Zabírá ti softball hodně času? Stíháš to skloubit se školou?

Jo, stíhám. I když je to dost náročný, tak se to dá.

 

No, a poslední otázka. Proč si myslíš, že baseball a softball nejsou v ČR tak populární?

To úplně nevím, ale podle mě to není ještě tak populární. Jsou to sporty, které se ještě do Česka nedonesly. Doufám ale, že se to brzy změní.

 

 

 

Kryštof Hasal

 

 

 

 

 

 

 

Vytisknout E-mail